neděle 17. srpna 2014

Okázalý buznismus (aneb Co já na ty duhové pochody)

Foto: Lukáš Bíba, IHNED.cz
Vše, oč se tuzemská LGBT komunita po celý rok snaží, je rozmetáno během jediného dne a jediného průvodu. A organizátorům a účastníkům pride pochodů to ne a ne dojít. Místo toho, aby působením na rácio i emoce dosud nepřesvědčených jedinců zváhli některé z nich na svoji stranu, okázalým buznismem vše ničí a komunitě lautr nijak nepomáhají.

Já jsem heterosexuál, liberál a ke LGBT komunitě mám naprosto neutrální vztah. Beru ji jako zcela normální součást společnosti a nijak ji jako celek neřeším. Nechci říkat, že ji toleruju - protože kdo jsem já, abych někoho toleroval? Jsem snad těm lidem nějak nadřazený, abych mohl akt tolerance provádět? Nejsem. Lidé z LGBT jsou se mnou rovnocenní, nemám je co tolerovat. Mohu ale akceptovat, neakceptovat, podporovat či nepodporovat některé aktivity této komunity. Vždy jsem například podporoval to, aby osoby stejného pohlaví mohly uzavírat manželství. Jsem i pro adopci dětí homosexuálními páry, pokud projdou stejným adopčním procesem, jakým dosud procházejí heterosexuální páry (jakožto adoptivní otec o tom něco vím).




Myslím si, že homosexuálové to u nás mají čím dál lepší. Čím dál méně lidí se na ně dívá skrz prsty. Navíc ti, kteří se tak přesto dívají, jsou ostatním lidem pro smích coby zabržděnci a zpátečníci. Díky homosexuálním celebritám a díky bulváru a lifestylovým časopisům, které se jejich vztahům věnují, se lidé dozvídají, že soužití dvou osob stejného pohlaví se nijak neliší od toho většinového. A dokonce i ve filmech a seriálech jsou čím dál častěji homosexuálové zobrazováni normálně a ne tím karikaturním stylem zpovykané hysterické šišlající růžové buzničky.

Slovo gay přestalo být nadávkou. Ještě před pár lety mělo mezi heterosexuály dost pejorativní nádech a když jím byl někdo pojmenován, byla to urážka. Dnes je to vtip. Dnes si tak mnozí heteráci navzájem říkají jen tak z hecu. A když z jukeboxu v hospodě zní Nightwork, tak si to "jsem gay, jsem teplej" zahalekají taky.

Gayové dnes žijí v bezpečí. Pamatuju si doby, kdy nebylo příliš bezpečné pro gaye chodit do primitivnější společnosti, kde se po pár pivech obvykle našel nějaký tupoň (dost možná sám skrývající svoji nejistou sexuální orientaci), který z nich šel tu homosexualitu vymlátit. Dnes gayové v hospodách klidně mohou přiznat barvu - na budku dostanou jen v případě, že ke své smůle zavítají do míst, kde se nacházejí nějací ultraprimitivové v množství větším než malém.

Registrované partnerství už je realitou v mnoha zemích, je jen otázkou času, kdy bude společnost natolik liberální, že se tomu začne říkat manželství. Nicméně i registrované partnerství je obrovský krok kupředu.

Takže gayové (a spol) to mají den ode dne lepší a lepší a daří se přesvědčovat společnost o tom, že jsou to úplně normální lidé, kteří žijí úplně normální životy a do jejichž soukromí nikomu nic není, protože nikomu nemá nic co být do žádného soukromí, lhostejno, zda je to soukromí heterosexuálů, homosexuálů, singlů nebo Ivety Bartošové (neznal jsem ji, ale RIP).

Liberály není nutné o ničem přesvědčovat, ale pak jsou tu lidé buď konzervativní, nebo primitivní, nebo v nejhorším případě kombinace obého. Takoví mají s přijetím faktu, že homosexuálové jsou úplně normální lidé, velké problémy. Přes rácio na ně moc nemůžeme, takže zbývá opatrná práce s emocemi a snaha nahradit znechucení něčím pozitivním.

A do toho přijde Prague Pride a všechno je v prdeli.

Zatímco se LGBT komunita a její příznivci a pomocníci celý rok snaží jemnými a nenápadnými metodami přesvědčovat dosud nepřesvědčenou či odmítavou část veřejnosti, přijde pochod, ve kterém odhalené cecky, prdele a pinďouři veškerou tu snahu zboří. Veškerá snaha o to přesvědčit veřejnost, že LGBT je úplně normální, ničím nevybočující, že jsou to prostě normální kluci, normální holky, normální chlapi, normální ženský, normální strejcové, normální tetky, normální dědkové a normální babky, je ta tam.

Hlava mi to nebere - to si organizátoři a někteří účastníci skutečně myslí, že tohle je způsob, po kterém se rigidnímu konzervativnímu strejcovi rozsvítí v hlavě a že poté, co uvidí padesátiletého páprďu v podvazkách, na šteklích a s makeupem na ksichtě, přestanou gayi pohrdat a budou mít pro ně jen samá milá slůvka a pochopení? A že budou ve volbách volit liberální politiky, aby těmto lidem z pochodu dopřáli jimi požadované legislativní změny.

A co řešení, voni chytráku?

Nevím, jestli je juchání a okázalé předvádění své sexuality tím správným způsobem, jak upozornit na problémy LGBT komunity v dnešním světě. Pár lidí v průvodu to pochopilo:

Foto (c) Jiří Sláma - více jeho fotografií z pochodu najdete ZDE

Tomu říkám předání silné myšlenky. Každý figurant reprezentuje jeden stát, v němž jsou homosexualita a homosexuální chování trestány smrtí.

Můj pocit je, že aby Prague Pride (a duhové pochody obecně) k něčemu byly, chtělo by to méně juchání, trochu více vážnosti (a to říkám já, člověk, který by si pro humor rozkrájel a vyškvařil svoje vlastní sádlo) a místo okázalého buznismu lidem představit tu smutnější část života homosexuálů. Případ malého Filipa, synovce moderátorky Ester Janečková, který si kvůli homosexuální orientaci a kvůli homofobii svého okolí vzal život ve čtrnácti letech. (ano, vím, že Ester Janečková s rodinou se pochodu také zúčastnila). Výše zmíněný případ s popravami homosexuálů v některých zemích. A určitě by se našlo mnoho dalších věcí. Jenže média si samozřejmě budou více všímat vyvalených koz a duhově pomalovaných prdelí a lascivních pohybů a tak podobně. Takže ty kozy a prdele zbytečně ubírají pozornost, která by měla být zaměřena na ty opravdové, skutečné problémy. A to přesto, že těch koz a prdelí je v průvodu ve skutečnosti docela málo, oproti spoustě jiných, nápaditějších masek nebo civilně vyhlížejících osob. Co naplat - média půjdou raději po kozách, než po úplně prachobyčejných účastnících.

Zbytečný exhibicionismus a okázalý buznismus ničemu a nikomu nepomůže. Pár lidí se jednou za rok vyblbne. Budiž, ale problémy to nevyřeší a naopak, spíš to u nemalé části společnosti vyvolá znechucení až odpor a to jsou sakra blbé emoce, které by LGBT komunita u nikoho vyvolávat neměla, protože je to kontraproduktivní až na půdu. Docela by mě zajímalo, jak se na to dívají sami členové LGBT komunity. Mají pocit, že poté, co týden všechna média protáčejí hlavně ty fotky koz a pinďourů, se vnímání homosexuálů českou většinou zlepší?