pondělí 3. září 2012

Můj pohled: zákaz kouření

Jsem vášnivým odpůrcem zákazu kouření. Tedy abych to upřesnil: jsem vášnivým odpůrcem plošného, zákonem vyhlášeného zákazu kouření v hospodách, restauracích a barech. Tento blogpost je souhrnem mých názorů v této oblasti.

Už se mi nechce donekonečna omílat stále to samé pod každým blbáckým článkem, který se na toto téma v médiích objeví a pod nímž se většinou rozjede ostrá diskuze. Mé postoje vycházejí z toho, jak hodně si vážím svobody. Zároveň jsem ale byl 33 let nekuřákem, takže mám přesnou představu o tom, co nekuřáci skutečně potřebují a co je jen vzteklé dupání ublíženého děcka. Taky vím, čím kuřáci dokážou nekuřáka naštvat.

V článku používám termín antikuřáci. Ne každý nekuřák je totiž zároveň antikuřákem. Antikuřák je nekuřák, který aktivně bojuje proti kouření a (podle mě) sahá k nesmyslným argumentům. Já aktivně bojuji proti antikuřákům. Touhu nekuřáků po nezakouřených prostorech samozřejmě chápu, jsem ovšem zastáncem kompromisních řešení a hlavně podnikatelské svobody. Ale o tom až v dalších částech článku.


Svoboda je základ všeho

Majitel hospody je člověk, který do svého podnikání vráží svůj čas, své peníze, svůj majetek, svoji práci a tudíž by v hospodě měly platit jeho zákony. Jsem zastánce toho, aby si sám směl rozhodnout i o tom, koho do svého podniku pustí. Antidiskriminační zákon je zhovadilost. Pokud má majitel podniku dlouhodobé problémy s puntíkovanými modrovlasatými trpaslíky, proč by neměl mít právo omezit takovým bytostem přístup do SVÉHO vlastního podniku? Puntíkovaní modrovlasatí trpaslíci zase mají svobodu vytvořit si svůj vlastní podnik a v něm si také mohou zavést svá pravidla. Třeba zákaz vstupu tlustým fousatým brejlatým strejcům. A budu mít smůlu. Ale ctím právo majitele na jeho pravidla.

Srovnání s hygienou

Kdykoli se vytasím s právem hostinských na svá pravidla, vždy se najde někdo, kdo protiargumentuje tím, že v kuchyni si také nemohou hostinští dělat co chtějí, musejí dodržovat pravidla a podléhají kontrole. Zákaz kouření je podle těchto lidí adekvátní např. zákazu vaření ze shnilého masa.

To jsou samozřejmě argumenty liché. V obou věcech je totiž obrovský rozdíl. Do kuchyně či skladu nemají zákazníci běžně přístup. Proto existuje státem jmenovaná autorita, která do jisté míry garantuje (a kontroluje) čistotu ve zmíněných prostorech. Jídlo ze shnilého masa nepožaduje žádný zákazník. Neexistuje žádná skupina zákazníků, která by do hospody přišla kvůli zkaženému jídlu.

Do normálních prostor hospody zákazníci pochopitelně přístup mají. Kuřáckost restaurace je snadno odhalitelná senzoricky (čuchometrie), vizuálně (kouř v ovzduší, popelníky na stolech, žvára v ústech a rukách hostů) a někdy dokonce i před vstoupením do restaurace (nálepka na dveřích). Toto by mělo všem svéprávným lidem postačovat k tomu, aby poznali, zda je restaurace kuřácká či nekuřácká a podle toho by do ní vstoupili nebo nevstoupili. Není zde prostor pro zásah třetí strany - státu. Navíc podotýkám, že na rozdíl od shnilého masa, v případě tabákových výrobků existuje významná skupina zákazníků, která do hospody chodí mimo jiné i kvůli kouření.

Svoboda nekuřákova nosu

Snad v každé diskuzi na toto téma po nějaké době padnou slova "svoboda kuřákova dýmu končí tam, kde začíná svoboda nekuřákova nosu."

To je samozřejmě velmi nepřesná věc. Nechci upírat nekuřákům jejich svobodu dýchat nezakouřený vzduch.   Ale u tohoto pravidla záleží na tom, KDE je vyřčeno. "Svoboda tvé pěsti končí tam, kde začíná svoboda mého nosu" - tak zní to pravidlo původně. Ale chcete tvrdit, že platí úplně všude? I kdeže! Co takhle v boxerském ringu? Aha! Tam se svobodou svého nosu nemůžu počítat a pěst Vitalije Klička se věru před mojí nosní přepážkou nezastaví.

Stejně tak i nekuřácké nosy mají být před dýmem chráněny všude možně, ale zároveň mohou existovat "boxerské ringy", kde ten čmoud prostě bude.

Já mám svobodné právo nevstupovat do boxerských ringů, kde bych mohl dostat po čuni a stejně tak nekuřáci mají svobodné právo nevstupovat do kuřáckých podniků, kde jim hrozí vdechnutí kouře. Kdyby někdo přišel s návrhem na "plošný zákaz pěstních úderů v boxerských rinzích", to bychom si panečku ťukali na čelo a volali do Bohnic (i když mám teda obavu, že někdo z EU nakonec s takovým návrhem přeci jen přijde).  Návrh na plošný zákaz kouření ve všech hospodách je nemlich to samé. Boxeři chtějí mít možnost rozdávat a inkasovat rány do nosu, kuřáci chtějí mít možnost vyfukovat a vdechovat kouř. Obojí jen na k tomu vyhrazených místech.

A co personál zakouřených hospod?

A co horníci v riziku závalů? A co pracovníci autolakoven? A co pyrotechnici, policisté, hasiči a další lidé, kteří se vrhají do rizikových prostor a denně tam pracují? Své povolání si vybrali svobodně. Personál zakouřených hospod tam není držen v poutech a pod bičem otrokáře. Každý pingl či barman ví, do čeho jde a zhodnotí si, zda mu za daný plat to riziko stojí či nestojí. Argumentace personálem je absolutně nesmyslná... komu se v zakouřené putyce nechce pracovat, nechť do takové práce nenastupuje. Mně se nechce dělat v openspace a tak taky nenastoupím do takové práce - a nemusím kvůli tomu požadovat zákon na zákaz openspace pracovišť.

Co je komu do jídla v kuřárnách?

Antikuřáci často říkají, že si kuřáci mají zavést kuřárny, tedy podniky, v nichž se bude pouze kouřit. Zaprvé - co je kurňa antikuřákům do podniků, které nejsou určeny jim? Já nerozumím sportu, sport neprovozuju a tak nikomu nekecám do toho, jak má vypadat stadion nebo co mají sportovci dělat ve fitku. Zadruhé - co je kurňa antikuřákům do toho, co dělám při kouření? Oni si při nekouření taky pijí pivo, sledují televizi, jedí guláš, mastí karty, čtou noviny a hádají se o politice. Takže co je jim do toho, že já totéž dělám souběžně s kouřením a ve vyhrazeném objektu, který není určen jim?

Když debata s antikuřákem dospěje do této fáze, většina antikuřáků se pěkně odkope a ukáže se, o co jim ve skutečnosti jde. Jim nejde o zdravou společnost, dokonce jim mnohdy ani nejde o to, aby bylo více nekuřáckých podniků pro jejich potřebu. Jde jim o zmrdovskou potřebu určovat, jak mají ostatní žít. Existence kuřáckých podniků by je nijak neomezovala ani neohrožovala. Byl by to prostě další podnik na ulici, který by minuli, protože je nezajímá. Jenže antikuřáci jsou fašounci, kteří chtějí "vystřílet všechny Židy, aby všechno bylo hezky árijské."  V jejich pojetí tedy vykynožit všechny podniky, které nejsou podle jejich gusta.

Právě proto tak intenzivně bojuju proti zákazu kouření. Bojuju totiž zároveň proti těmto zmrdečkům, kteří chtějí celému světu vnutit svoji představu života. A to bych dopustil velmi nerad, aby o životě mém a mých blízkých rozhodovali takoví hajzlíci s mocenským komplexem.

Jaký zákon bych si představoval?

Protože antikuřáci neumějí diskutovat s funkčním mozkem (pravděpodobně ani nic takového nemají), jejich argumenty létají ode zdi ke zdi. Když se tak chvíli bavíme o zákazu kouření, tak na mě vyhrknou: "No jo, ty jsi kuřák, ty bys prostě hulil furt a všude."

To rozhodně není pravda. Jako bývalý dlouholetý nekuřák dobře vím, jak neohleduplní kuřáci ztěžují nekuřákům život. Myslím si, že kuřácký zákon by existovat měl, protože neohleduplná hovada jsou i mezi kuřáky v množství nemalém a i když jsem odpůrce regulací, tak se skřípěním zubů (o náustek mé dýmky) jsem ochoten připustit, že na některé lidi to bez zákona nejde.

Rozhodně si ale nemyslím, že by zákon měl regulovat kouření v soukromých prostorech, do kterých lidé NEMUSEJÍ chodit. Zákon nechť reguluje kouření ve státních prostorech a pak tam, kam nekuřáci zajít musejí. Přijde mi logické nekouřit na dětských hřištích, ale třeba také na zastávkách MHD. Tam skutečně jeden neohleduplný kuřák dokáže otrávit den desítkám lidí. Místo pitomého slovíčkaření  bych prostě zavedl zákaz kouření na zastávkách a basta. +-50 metrů, to by mělo stačit. Na zastávce totiž nekuřáci stát musejí a je nesmysl, aby tam kuřáci byli zvýhodněni.

Předkladatelé antikuřáckého zákona jsou pitomci

Ne proto, že se snaží vymoci nekuřácké prostředí, ale proto, že se soustředí na tu nejpitomější věc - na vymýcení kouření ze všech hospod. To přitom není to, co nekuřáky doopravdy pálí nejvíc. Nekuřáky mnohem víc otravuje čmoud na zastávkách nebo třeba na přechodech pro chodce, když stojí vedle kuřáka. Nic takového přitom kuřácký zákon neřeší a dokonce například v poslední úpravě tohoto zákona došlo ke ZMÍRNĚNÍ zákona, tedy ke zrušení původně schválených kuřáckých omezení. Týká se to zastávek MHD. V původním návrhu zákona byl zákaz kouření na zastávkách. Tečka. V posledním schváleném zákoně byl tento zákaz omezen na kouření na zastřešených zastávkách. Myslíte si, že to prosadila tabáková lobby? Omyl. Za toto zmírnění mohou sami předkladatelé zákona, kteří nejspíš měli bordel ve vlastních podkladech a i když o několik let dříve prošla přísnější varianta, nyní sami předkladatelé přišli s nesmyslně mírnější variantou.

Antikuřáci by udělali nejlépe, kdyby se v první fázi úplně vykašlali na nějaké hospody. Maximálně bych byl za velké zpřísnění postihu za chybějící nálepku na dveřích, která má jasně vymezit, zda je podnik kuřácký, nekuřácký či obojetný se stavebně oddělenými prostory. Tím bych považoval hospody za vyřízené a dál už se zabýval jen kouřením všude jinde. Takový kuřácký zákon by měl mnohem větší šanci projít. Pokud by byl i patřičně vymáhán a jeho porušování trestáno, vedlo by to k obecnému poklesu kouření ve společnosti (proti kterémužto trendu nic nenamítám) a vzrostla by přirozená poptávka lidí po nekuřáckých podnicích. A teprve nekuřácké podniky vzešlé z takovéto poptávky mohou správně fungovat, aby to bylo WIN-WIN pro obě strany, pro hosty i pro provozovatele. 

Hledá se WIN-WIN-WIN řešení

Existují tři skupiny lidí. Nekuřáci, kuřáci a hostinští. Nekuřáci si přejí nekuřácké podniky, kuřáci si přejí kuřácké i nekuřácké podniky (taky jdu občas do nekuřáckého) a hostinští si přejí rozhodovat o svém podniku sami.

Kdyby prošel plošný zákaz kouření, tak nekuřáci jsou uspokojeni, kuřáci jsou zklamáni a značná část hostinských je zklamána. Tedy WIN-LOSE-LOSE. Jaký je důvod volit řešení, které ze tří skupin uspokojí pouze jednu?

Současný stav je ovšem WIN-WIN-WIN - nekuřáci mají dostatek nekuřáckých podniků (a díky trendu nekuřáctví a čím dál lepší gastronomie jich neustále přibývá), kuřáci mají dost kuřáckých putyk a hostinští si rozhodují sami. Proč tedy na současném fungování hospod cokoli měnit? WIN-WIN-WIN řešení už tu je.

Pozor, někteří nekuřáci mohou namítat, že by chtěli nekuřáckých hospod víc (já bych zase chtěl víc peněz a děvek; život ale není od toho, aby nám splnil každé naše chtění) nebo že v té a té vesnici nebo té a té čtvrti není žádná nekuřácká hospoda. Nu, v Ústavě není zakotveno žádné právo na nekuřáckou hospodu... když taková není, tak prostě není. Já bych taky rád měl na každém kroku internet café a taky mám smůlu, zejména v těch vesnicích. Nu a pokud si myslíte, že by se taková hospoda na daném místě uživila, prosím, sestavte si byznys plán a rozjeďte to. Taky můžete vyvolávat tlak zdola. Naznačujte hostinským svoji touhu po nekuřáckých podnicích. Hostinští potřebují vidět REÁLNOU poptávku. U kuřáků vědí, že mají své jisté, potřebují tedy být přesvědčeni o tom, že pokud půjdou do nekuřáckého podniku, tak že o tržby nepřijdou.

Realita je bohužel často taková, že po změně podniku z kuřáckého na nekuřácký do něj nekuřáci chodit nezačnou a dojde k razantnímu poklesu tržeb, což má vliv na razantní pokles mezd, což má vliv na razantní zhoršení služeb a máme tu začarovaný kruh, který skončí krachem a zrušením hospody. Bravo, předtím tu byla alespoň kuřácká, teď není žádná; vítězství Pyrrhy...

Přeješ si smrt nekuřáckých restaurací, co?

Ale kdeže. Většinou pokud jdu do restaurace, volím nekuřáckou. Do kuřáckých chodím zřídka a ani ne do restaurací, jako spíš do klasických hospůdek. Pivo, guláš, fajfka. V ideálním případě žádná televize ani řvoucí rádio. 

Když se nějaký hostinský rozhodne sám o sobě, že jeho podnik bude nekuřácký, fandím mu a tleskám mu. Ten trend tu je, zájem nekuřáků tu je, tak proč ne? Jen prostě do té smlouvy mezi provozovatelem a konzumentem nepouštějme stát. Nemá tam co dělat a stejně to - jak už je jeho zvykem - jen posere.

Děkuji za pozornost.


19 komentářů:

  1. Demagogia ako z ucebnice.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já tu demagogii nevidím. Pokud chi podnikat, chci taky vědět za jakých podmínek. U nás se podmínky každoročně zásadně mění politikou státu, který sám neví, co chce resp. Jak to udělat, aby mohl rejžovat stále víc a víc. Demagogii slyším především z úst představitelů státu. Nejen to, i naprosto vědomé a průkazné lži. Souhlasím s autorem. Pokud stát chce (podpořen většinou obyvatelstva), ať tedy postaví své nekuřácké hospody. Mě nikdo nenutí chodit do zakouřeného podniku. Když vidím, že tam je zahulíno, otočím se na podpatku a jdu jinam. Pokud je tam čistý vzduch, je mi úplně jedno, že si u vedlejšího stolu někdo zapálil.

      Vymazat
    2. True story, žádná demagogie

      Vymazat
  2. Jako doutníkář a dýmkař patřím mezi militantní antinekuřáky - minimálně co se stravovacích zařízení týče.

    „Předkladatelé antikuřáckého zákona jsou pitomci“
    Nesouhlasím, aby se kouření v restauracích omezovalo zákonem. Jak jsi výše psal, jsou hygienické vyhlášky, které stanovují hygienu při přípravě jídla. Tyto by stačilo rozšířit o hygienická pravidla pro servírování / konzumaci jídla. Na to není třeba parlamentu a vášnivých politických debat.

    „…hostinští si přejí rozhodovat o svém podniku sami…“ A co soukromí dopravci. Ti mají také nařízeno, že všechny místa budou nekuřácká. A co soukromí lékaři. Soukromé vysoké školy (aby byla jistota, že tam není mládež do 18 let)

    A co se týče personálu - proč by hospody měli mít výjimku ze Zákoníku práce, kde je zaměstnavatel povinen mít nekuřácké pracoviště, pokud je mezi zaměstnanci jediný nekuřák.

    Dokud se kuřáci po dobrém jídle odebírali do kuřáckého salónku, aby ostatním (i kuřákům) nekazili požitek z jídla, nikomu to nevadilo.







    OdpovědětVymazat
  3. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  4. Přesně tak. Před časem jsem napsal podobný článek http://siderorea.blogspot.cz/2011/11/naridit-cervene-ubrusy-tri-zidle.html

    OdpovědětVymazat
  5. Jako zlý antikuřák zcela souhlasím. Tenhle boj má probíhat na mikroúrovni, kdy mě banda kuřáků zve na jednání v nějaké zakouřené nálevně a já mám nebo nemám koule na to jim říct že v takovém prostředí nejsem ochoten nic řešit. Pokud někam s někým jdu, vždycky se ho snažím nejdřív dostat do čajovny nebo podobně bezproblémového podniku, svoje lidi si šikanuju sám a nepotřebuju aby mi v tom stát pomáhal dalším zamazáváním systému dalšími diskriminačními regulacemi.

    OdpovědětVymazat
  6. Porad marne cekam, az me nejaky militantni kurak konecne presvedci argumentama, ale opet k tomu nedoslo. Zase se poskladaly hromady stupidnich argumentu dohromady jen aby si kuraci dokazali obhajit svoji sobeckost, aroganci, neohleduplnost. Chci jit do restaurace, dat si jidlo, nedychat u toho kour, ktery skodi zdravi. Chci mit moznost vzit s sebou i male deti. Nemuzu, protoze hovada jako autor clanku zacnou neco zvejkat o SVOJI SVOBODE. Maloktere restauraci se vyplati instalovat system za statisice, ktery neustale vetra a zaroven jim raketove stoupnou ucty za vytapeni kvuli castemu vetrani. Uz jen z pohledu takoveho plytavani energii je koureni uvnitr nesmysl. Ve finale teudiz vsichni sedi v zakourenych podnicich, protoze KURACI by jinak neprisli. Nevim kdo tady koho pripravuje o svobodu a kdo vlastne v aktualni situaci vydira a zneuziva system, ktery je v restaracich nastaven. Videno logikou autora, az prijdu do restaurace, kde budu ja a on a ja zacnu do vzduchu strikat peprovy sprej, tak pokud si on bude stezovat, tak omezuje moji svobodu. Budou ho palit oci, me ale pali z koure taky. Bude se mu spatne dychat, ja mam z koure to same. Neuzije si jidlo, ja v kouri take ne, ani necitimjeho vuni atd. Secteno, jste idiot co si nevidi do vlastni huby!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nečtete pečlivě a navíc, nezlobte se na mě, ale ohánět se plýtváním energií... :)
      Autor naprosto správně popsal jak to je. Tu svobodu má mít primárně hostinský, mít podnik takový jaký chce, protože je jeho - nikoliv kuřák, jak chybně píšete.
      Nekuřáci a děti mohou na jídlo jít do nekuřácké restaurace a nebo být doma. VY máte svobodu volby kam půjdete.
      Pokud chcete kvalitní jídlo, většinou je v takových podnicích stejně zákaz kouření (daný "hostinským") a pokud jdete do knajpy na vsi, tak tam stejně žádné parády nečekejte.
      Opakuju, jde primárně o svobodu hostinského, aby měl ve svém podniku svoje pravidla. Do toho se stát nemá co míchat.

      Vymazat
    2. Váš přístup je tedy asi takový:
      CHCETE navštívit podnik, který má nastavená pravidla. A jelikož se vám jedno z nich nelíbí, tak chcete, aby toto pravidlo bylo státem zakázáno, abyste mohl tento podnik navštívit.

      Například návštěva kina - obtěžují vás lidé, co jedí popcorn a ruší vás. Nemůžete přece chtít, aby byla konzumace popcornu v kině ze zákona zakázána. Jediná možnost je navštívit kino, kde se popcorn neprodává.

      Jako v případě kouření, jediný, kdo se snaží omezit něčí svobodu, je ten, kdo chce věci zakázat.

      Vymazat
    3. Co se týká svobody hostinského určovat si vlastní pravidla ve svém podniku uznávám, že v tomto dojde k omezení jeho práv. O to, že ale někdo omezí práva vlastníků hospod tady nikomu z vás nejde, to přiznejte. Za omezení jakékoliv svobody kohokoliv jiného, a že se to díku EU děje dnes a denně, se totiž nikdo nepere ani kvůli tomu nikdo nepíše elaboráty na internet. Kdežto kuřáci teď všichni strašně bojují za svobody hostinských. Kde jste byli, když se nařizovali bezdotykové baterie nebo zákaz prodeje odleženého guláše? Pravda je taková, že to je jediné stéblo, kterého se teď kuřáci chytají.

      Ohledně příměru ke kinu... šustění cizího popcornu v kině u mě nemůže vyvolat rakovinu, nepálí mě z toho oči, špatně se mi kvůli tomu nedýchá.
      Restaurace jsou nyní ve stavu, kdy jsou vydírány kuřáky. Hodně nekuřáků se totiž odnaučila do hospod chodit, protože prakticky ve všech je zakouřeno. Pokud se tedy stávající kuřácká hospoda změní na nekuřáckou, tak přestanou chodit kuřáci, kdežto nekuřáci nepřijdou a nebo nepřijdou dostatečně rychle, protože trvá, než se o nekouření dozvědí, ale po půl roce takového provozu už obvykle restaurace je opět kuřácká a nebo zavřená.

      Řeknu vám zajímavost ze života. Moji znýmí, kteří žijí již delší dobu v Anglii a jsou kuřáci po dlouhé době návštívili ČR a byli naštvaní, že se tu všude kouří. Sami si jako kuřáci velice rychli zvykli v Anglii na to, že se nikde nekouří a jak sami řekli: "Z jedné návštěvy hospody v ČR musí dát člověk vyprat všechno oblečení, protože smrdí jak popelník. Všichni mají smradlavé umaštěné vlasy a podrážděné oči." Přemýšlejte prosím o tom...

      Vymazat
    4. Jako nekuřák tu neobhajuju kuřáky, ale opravdu princip toho zákazu. Do zakouřených pajzlů nechodím.
      Co se týká bezdotykových baterií, máte samozřejmě pravdu, je to stejná kravina a je to stejné jako žárovky/tepelné koule.
      A ad ta Anglie, čekal jsem kdy to padne. :-)
      Největší fór je, že kuřáci tam museli začít chodit před hospodu a restaurace se toho chytly a začaly budovat tu přístřešek, tu vytápění, tu stoleček a kuřácký prostor před/za hospodou už je kolikrát lépe vybavený než původní vnitřek hospody.
      Zákony v tomhle směru k ničemu nejsou. Navíc v ČR to většina hospod stejnak obejde, přejmenujou se na nějaké privátní kuřácké kluby nebo najdou jinou kličku v zákoně a jede se vesele dál. Je to zbytečný boj, který by neměl řešit stát, ale nabídka-poptávka.

      Vymazat
    5. A zamyslel se nekdo, jak bude vypadat prostor pred hospodou kdyz se kuraci vyzenou ven? Ja pujdu po chodniku s ditetem a pred kazdou hospodou se budem vyhejbat kurakum a cuchat smrad s cigaret. Takze vysledek pro dite horsi....

      Vymazat
  7. Mě by v zásadě stačilo: V restauracích, kde se podávají hotovky, nechť se v době oběda nekouří.

    OdpovědětVymazat
  8. Byl jsem v Dublinu cca 1/2 roku po zákazu kouření a byl to pohled pro bohy. Venku na ulici stálo čtyřicet lidí a hulákalo do tmy a popíjelo na stojáka u stolků,poté co jsem se prodrali dovnitř špalírem kuřáků,tak v jindy útulném pubu bylo pusto a prázdno. Hostinští mlátili hlavou do zdi a říkali,že vlastně neví proč a pro koho to všechno vzniklo,že mají hospody prázdné....
    Nejde mi konkrétně o zákaz kouření,ač jsem kuřák dýmek a doutníků /cigarety mi smrdí/ale stále si myslím,že mám mozek a sám se dokážu rozhodnout a nepotřebuji k tomu minimum 101 blbů, kteří to za mne rozhodnou tady, nebo tu bandu z Bruselu .
    A jak píše p.Jůn jsem také hovado,které si stejně jako on myslí, že mám svá práva.
    Je to prostě právo volby a svobodného rozhodnutí pro všechny.

    OdpovědětVymazat
  9. Autor clanku by si mozna mohl nekdy precist zakonik prace a treba i paragraf 106, ktery kupodivu uklada povinnosti vsem zamestnavatelum a ne jen hospodskym. V zakazu koureni v hospodach tedy nevidim nic jineho, nez ochranu tech zamestnancu. Nevim duvod, proc by zamestnanec v hospode mel byt mene chranen nez kterykoliv jiny zamestnanec. Vzdyd i oni si mohou vybrat tam nepracovat, ze? Takze kuracky resturace? Jak je libo, ale alespon bez obsluhy, at kazdy ma tu svoji volbu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Má každý havíř stoprocentně zaručeno, že přežije směnu? Ne. Je to rizikové pracoviště. Havíř tam pracuje s vědomím toho, že může dojít újmy na zdraví nebo dokonce životě. Za to pobírá nějaké příplatky a benefity a jeho pobyt na šachtě je zcela dobrovolný. Nevidím rozdíl - i hospoda je prostředím, které může negativně ovlivnit zdraví tam pracujících osob.

      Já bych se na šachtě k posrání bál, pročež tam nelezu, sedím u kompu a nezemřu na zával. Bojí-li se někdo nemocí z pasivního kouření, nechť do hospod nechodí pracovat. Někdo má rád adrenalin a dobře placenou lopotu, tak jde na šachtu, někdo hulí a nevadí mu zahulené prostředí, tak jde do hospody.

      Na tom světě by bylo tak krásně, kdyby nebylo potřeba na každý prd vymejšlet zákony a kdyby fungoval selský rozum...

      Vymazat
  10. Scalex nedej se. Z výroků ministra zdravotnictví a některých komentátorů se vytratila demokracie. Předstírají, že jsou majiteli absolutní pravdy a snaží se každý jiný názor umlčet. Možná nesouhlasím úplně se vším, ale z 99 % máš podle mne pravdu. (Baskervil)

    OdpovědětVymazat

Toto je soukromý prostor, v němž vládne despotický majitel blogu, který si tímto vyhrazuje právo neslušné či obtěžující komentáře mazat a jejich autory pověsit za koule do průvanu - a to bez ohledu na jejich pohlaví.