Šest a půl roku s Miou

Šest a půl roku radosti. Až na těch posledních pár minut, které přišly tak nečekaně a rychle (ale v kontextu je to vlastně dobře, že rychle). 16.6.2012 naše fenka Mia neustála souboj se soupeřem podstatně vyšší váhové kategorie. Zbrklý výlet ze vrátek na silnici ji stál život. Paradoxně na silnici, kde projede jedno-dvě auta za hodinu. Špatný čas, špatné místo. A osud...

Mia

Šest a půl roku ale prožila šťastně a spokojeně, i když ten start do života taky nebyl úplně jednoduchý. Všechno to začalo ve psím útulku v Kutné Hoře, kde se jedné černé fence narodilo několik štěňátek. Když jim byly dva měsíce, dvě z nich zakoupila produkce TV Prima pro svoji reality show VyVolení II.  V ní skupina lidí, zavřená na dobu tří měsíců ve vile prošpikované kamerami, musela prokázat i to, že se dokážou postarat o dva malé černé uzlíčky.

Britney a Mia před nástupem do Vily VyVolených

Soutěžící ve VyVolených žijí ve zvláštním mikroklimatu, kde emoce dostávají záhul, takže není divu, že nejeden z nich měl z chlupatých potvůrek velkou radost a rychle k nim přilnul. A pejskove s radostí přilnuli k nim. Chvíli samozřejmě trvalo, než se naučili dělat loužičky na tvrdé podlaze...

Mia udělala loužičku

... místo toho, aby čůrali do umělého trávníku, ze kterého to pořádně nešlo dostat a za pár týdnů to bylo i dost cítit...

Mia na umělém trávníku

Ve VyVolených to ale holky neměly jednoduché. Bylo tam asi 14 lidí - a 14 páníčků, to je vlastně žádný páníček. Pár svéprávnějších soutěžících se sice snažilo dát psům jakýs takýs řád a dohlížet na jejich stravování, ale ostatní byli s prominutím dost čuňata a nechávali jídlo povalovat různě po objektu, takže nepřipravené pejsčí trávicí soustavy to po nějaké době odskákaly pokaženým zažíváním.

Nedalo se nic dělat, holky musely do psí nemocnice. Když se z ní ale vrátily, dramaturgové ve štábu rozhodli, že pejsky už nikdo týrat nebude (byť to bylo v dobré víře) a že si je někdo musí vzít, případně vrátit do útulku. O pejsky projevila největší zájem soutěžící Marcy, která k nim ve Vile VyVolených měla nejhlubší vztah.

Britney a Mia se mazlí s Marcy

Problém byl, že Marcy ještě stále byla ve hře a mohlo to trvat ještě hodně dlouho, než vypadne (a skutečně - vydržela ve hře až do posledního dne, skončila na třetím místě). A tak pejskové spali dva dny u jednoho člena štábu, pak den u dalšího, zkrátka pořád nebyli nikde doma a nepoznali žádnou jistotu.

V té době jsem pracoval pro společnost NetCentrum (dnes Centrum Holdings), která byla v projektu VyVolení mediálním partnerem Primy, seděl jsem v budově štábu VyVolených, pozoroval dění ve Vile a psal o tom denní rekapitulace. Na jednu věc jsem se ale opravdu nemohl koukat - na to neustálé stěhování VyVolených fenek. Protože jsem bydlel v domě se zahradou a s dostatkem prostoru pro psy, nabídl jsem se, že si Miu a Britney (jména jim dal Martin Hranáč a pojmenoval je po Mie Farrow a Britney Spears) vezmu k sobě, než Marcy soutěž opustí. A tak jsme s manželkou Luckou přijeli do štábu a tyhle dvě krásky jsme si odvezli.

Odvážíme si Miu a Britney domů

Doma se nám, pravda, okamžitě změnila dynamika domácnosti. Do té doby jsme totiž měli jen líňoučkého polomopsíka Maxe, který měl rád svůj klid a vyjma jedné denní procházky bůhvíjakou pozornost nevyžadoval. To holky okamžitě obsadily všechny místnosti domu + zahradu, prohlásily to za své teritorium a jejich věci začaly být všude.

Britney a Mia v obýváku na dece

Ještě pro představu - tohle je Max.

Max, Britney, Mia a Lucka

S každým dalším dnem jsem se víc a víc obával dne, kdy Marcy skončí ve VyVolených a začne se dožadovat psů. Naštěstí krátce před koncem soutěže mi členové štábu prozradili, že ve Zpovědnici VyVolených (místo, kde VyVolení v soukromí komunikovali s dramaturgy pořadu) se s Marcy bavili a že to nebude tak žhavé. Na večírku po konci VyVolených jsem se s Marcy sešel a ujasnili jsme si situaci. Marcy se chystala na studium a pracovní pobyt v cizině, navíc tehdy měla doma kocoura, zkrátka konstelace dost nevhodná pro příchod dalších mazlíčků. Marcy by se o pejsky samozřejmě postarala, zodpovědnost je její druhé jméno, ale byla by to pro ni komplikace. A další věc - Mia a Britney už se u nás zabydlely, zvykly si a já byl rád, že mají stabilní zázemí a že už konečně mají trvalý domov. Proto jsme se s Marcy dohodli, že fenky už natrvalo zůstanou u nás.

Zatímco první 4 měsíce jejich života jsem popisoval tak obšírně, dál už to vlastně můžu vzít docela hopem. Následovalo šest let naprosto běžného domácího soužití s mazlíčky. Mia i Britney spolu s Maxem nám neustále přinášely (a Britney s Maxem stále přináší) spoustu radosti.

Do rodiny od té doby přibyla ještě dcera a občas i jeden pes (yorksheerák, který spolu s Miou, Britney a Maxem očuchává dcerku v okamžik, kdy jsme si ji poprvé přivezli domů). To je pes manželčiny sestry a je u nás každou chvíli na návštěvě.

Očichávání malého ňuněte

Holky v sobě nezapřely lovecké pudy, občas na zahrádce ulovily nějakého kosa a mlsně se tvářily i na vrány, které jsme občas potkávali na procházkách:

Mňam, vrány! (Mia v popředí)

Mia byla vůbec hodně olizovací, ta si snad dokázala olíznout i čelo.

Oblíbenou činností Mii a Britney bylo hraní si na vrány. Stejně jako vrány usednou na větev, i ony vždy usedly na opěrku gauče a na té malé ploše vydržely sedět dlouhou dobu a koukat skrz okno, co se děje na ulici.

Bylo nám s ní krásně a troufám si tvrdit, že ona s námi byla taky spokojená. Prožila plný a šťastný život, i když zhruba o polovinu kratší, než mohl být. Ještě pár minut před osudnou nehodou si spokojeně lítala po zahradě a nic jí nescházelo. Pak přišlo těch několik málo vteřin, kdy se Mia prosmýkla pootevřenou brankou a vletěla do silnice (netrpěla, náraz byl silný, okamžitě ztratila vědomí a ihned odešla).

Děkujeme ti, Miinko, za všechnu psí lásku a věrnost, radost a oddanost, za šest a půl roku dennodenního štěstí. Měj se v psím nebi hezky a vzpomínej na nás v dobrém.

Britney a Mia