 |
| Mia |
Šest a půl roku ale prožila šťastně a spokojeně, i když ten start do života taky nebyl úplně jednoduchý. Všechno to začalo ve psím útulku v Kutné Hoře, kde se jedné černé fence narodilo několik štěňátek. Když jim byly dva měsíce, dvě z nich zakoupila produkce TV Prima pro svoji reality show VyVolení II. V ní skupina lidí, zavřená na dobu tří měsíců ve vile prošpikované kamerami, musela prokázat i to, že se dokážou postarat o dva malé černé uzlíčky.
 |
| Britney a Mia před nástupem do Vily VyVolených |
Soutěžící ve VyVolených žijí ve zvláštním mikroklimatu, kde emoce dostávají záhul, takže není divu, že nejeden z nich měl z chlupatých potvůrek velkou radost a rychle k nim přilnul. A pejskove s radostí přilnuli k nim. Chvíli samozřejmě trvalo, než se naučili dělat loužičky na tvrdé podlaze...
 |
| Mia udělala loužičku |
... místo toho, aby čůrali do umělého trávníku, ze kterého to pořádně nešlo dostat a za pár týdnů to bylo i dost cítit...
 |
| Mia na umělém trávníku |
Ve VyVolených to ale holky neměly jednoduché. Bylo tam asi 14 lidí - a 14 páníčků, to je vlastně žádný páníček. Pár svéprávnějších soutěžících se sice snažilo dát psům jakýs takýs řád a dohlížet na jejich stravování, ale ostatní byli s prominutím dost čuňata a nechávali jídlo povalovat různě po objektu, takže nepřipravené pejsčí trávicí soustavy to po nějaké době odskákaly pokaženým zažíváním.
Nedalo se nic dělat, holky musely do psí nemocnice. Když se z ní ale vrátily, dramaturgové ve štábu rozhodli, že pejsky už nikdo týrat nebude (byť to bylo v dobré víře) a že si je někdo musí vzít, případně vrátit do útulku. O pejsky projevila největší zájem soutěžící Marcy, která k nim ve Vile VyVolených měla nejhlubší vztah.
 |
| Britney a Mia se mazlí s Marcy |
Problém byl, že Marcy ještě stále byla ve hře a mohlo to trvat ještě hodně dlouho, než vypadne (a skutečně - vydržela ve hře až do posledního dne, skončila na třetím místě). A tak pejskové spali dva dny u jednoho člena štábu, pak den u dalšího, zkrátka pořád nebyli nikde doma a nepoznali žádnou jistotu.
V té době jsem pracoval pro společnost NetCentrum (dnes Centrum Holdings), která byla v projektu VyVolení mediálním partnerem Primy, seděl jsem v budově štábu VyVolených, pozoroval dění ve Vile a psal o tom denní rekapitulace. Na jednu věc jsem se ale opravdu nemohl koukat - na to neustálé stěhování VyVolených fenek. Protože jsem bydlel v domě se zahradou a s dostatkem prostoru pro psy, nabídl jsem se, že si Miu a Britney (jména jim dal Martin Hranáč a pojmenoval je po Mie Farrow a Britney Spears) vezmu k sobě, než Marcy soutěž opustí. A tak jsme s manželkou Luckou přijeli do štábu a tyhle dvě krásky jsme si odvezli.
 |
| Odvážíme si Miu a Britney domů |
Doma se nám, pravda, okamžitě změnila dynamika domácnosti. Do té doby jsme totiž měli jen líňoučkého polomopsíka Maxe, který měl rád svůj klid a vyjma jedné denní procházky bůhvíjakou pozornost nevyžadoval. To holky okamžitě obsadily všechny místnosti domu + zahradu, prohlásily to za své teritorium a jejich věci začaly být všude.
 |
| Britney a Mia v obýváku na dece |
Ještě pro představu - tohle je Max.
 |
| Max, Britney, Mia a Lucka |
S každým dalším dnem jsem se víc a víc obával dne, kdy Marcy skončí ve VyVolených a začne se dožadovat psů. Naštěstí krátce před koncem soutěže mi členové štábu prozradili, že ve Zpovědnici VyVolených (místo, kde VyVolení v soukromí komunikovali s dramaturgy pořadu) se s Marcy bavili a že to nebude tak žhavé. Na večírku po konci VyVolených jsem se s Marcy sešel a ujasnili jsme si situaci. Marcy se chystala na studium a pracovní pobyt v cizině, navíc tehdy měla doma kocoura, zkrátka konstelace dost nevhodná pro příchod dalších mazlíčků. Marcy by se o pejsky samozřejmě postarala, zodpovědnost je její druhé jméno, ale byla by to pro ni komplikace. A další věc - Mia a Britney už se u nás zabydlely, zvykly si a já byl rád, že mají stabilní zázemí a že už konečně mají trvalý domov. Proto jsme se s Marcy dohodli, že fenky už natrvalo zůstanou u nás.
Zatímco první 4 měsíce jejich života jsem popisoval tak obšírně, dál už to vlastně můžu vzít docela hopem. Následovalo šest let naprosto běžného domácího soužití s mazlíčky. Mia i Britney spolu s Maxem nám neustále přinášely (a Britney s Maxem stále přináší) spoustu radosti.
Do rodiny od té doby přibyla ještě dcera a občas i jeden pes (yorksheerák, který spolu s Miou, Britney a Maxem očuchává dcerku v okamžik, kdy jsme si ji poprvé přivezli domů). To je pes manželčiny sestry a je u nás každou chvíli na návštěvě.
 |
| Očichávání malého ňuněte |
Holky v sobě nezapřely lovecké pudy, občas na zahrádce ulovily nějakého kosa a mlsně se tvářily i na vrány, které jsme občas potkávali na procházkách:
 |
| Mňam, vrány! (Mia v popředí) |
Mia byla vůbec hodně olizovací, ta si snad dokázala olíznout i čelo.
Oblíbenou činností Mii a Britney bylo hraní si na vrány. Stejně jako vrány usednou na větev, i ony vždy usedly na opěrku gauče a na té malé ploše vydržely sedět dlouhou dobu a koukat skrz okno, co se děje na ulici.
Bylo nám s ní krásně a troufám si tvrdit, že ona s námi byla taky spokojená. Prožila plný a šťastný život, i když zhruba o polovinu kratší, než mohl být. Ještě pár minut před osudnou nehodou si spokojeně lítala po zahradě a nic jí nescházelo. Pak přišlo těch několik málo vteřin, kdy se Mia prosmýkla pootevřenou brankou a vletěla do silnice (netrpěla, náraz byl silný, okamžitě ztratila vědomí a ihned odešla).
Děkujeme ti, Miinko, za všechnu psí lásku a věrnost, radost a oddanost, za šest a půl roku dennodenního štěstí. Měj se v psím nebi hezky a vzpomínej na nás v dobrém.
 |
| Britney a Mia |
